|
|
Labyrint světa a ráj srdce 1623-2023. Druhý život nejznámějšího Komenského díla.
Vik, Dalibor Jiří ; Schifferová, Věra (vedoucí práce) ; Lášek, Jan Blahoslav (oponent) ; Beneš, Jiří (oponent)
Disertační práce se zabývá tématem druhého života nejznámějšího Komenského českého spisu Labyrint světa a ráj srdce a konstitucí jeho místa v dějinách idejí. V šesti hlavních historických etapách rozložených do čtyř staletí od sepsání rukopisu (1623) až do současnosti (2023) zkoumá recepci díla v rovině kulturně-společenské a badatelské, sleduje jejich vzájemnou interakci a popisuje posuny v interpretaci díla v souvislosti s měnícími se dobovými paradigmaty. Z pramenného materiálu analyzuje především širokou paletu různých edic a překladů díla, zmínek, komentářů a odborných publikací o díle a objekty umělecké povahy, na jejichž základě se snaží rekonstruovat dobové obrazy díla, které symbolicky i fakticky doprovázelo českou společnost při jejích dějinných proměnách. Práce obsahuje dosud nejúplnější soupis českých vydání a překladů Labyrintu a související sekundární literatury. Byla sepsána ke 400. výročí sepsání rukopisu díla.
|
|
|
Teologické perspektivy v kosmologii George Lemaîtra
Rejman, Daniel ; Petráček, Tomáš (vedoucí práce) ; Šmíd, Marek (oponent) ; Bouma, David (oponent)
Práce analyzuje myšlení, odkaz a druhý život díla významného matematika, kosmologa a posláním katolického kněze George Lemaîtra. Jeho vzorce myšlení (očekávání inteligibility kosmu, předpokládání skrytosti Boží podstaty přírodovědeckému bádání, spatřování indeterminismu v případě vývoje kosmu a separace přírodovědeckého a náboženského přístupu ke skutečnosti) jsou prezentovány na základě pramenů a odborné literatury vycházejících z Lemaîtrových textů, z vyjádření jeho současníků a ze studií odborníků, kteří se zabývali jeho životem a dílem. Vše je dále doplněno názory autorů píšících o širších kontextech dějin kosmologie a jejího prolínání s náboženstvím. Ony dlouhodobé tendence jsou blíže prokresleny a dále spojeny i porovnány s obecnějšími evropskými idejemi (kniha přírody, otázka svobodné vůle člověka, světlo jako kulisa stvoření, oceňování jednoduchosti hypotéz). Zvláštní důraz je při tom kladen na náboženské konotace Lemaîtrova myšlení - ty jsou navíc uvedeny s ohledem na časový vývoj, na který jsou dále aplikovány náhledy pomocí moderních modelů vztahu vědy a náboženství. Právě časová proměnlivost onoho vztahu v rámci Lemaîtrovy životní cesty a z ní plynoucí ambivalence je představena jako základ vznikání hypotézy prvotního atomu, jež se později transformovala v teorii velkého třesku. Následně je též...
|
|
|
Politické myšlení Karla Jasperse
Bojda, Martin ; Pešek, Jiří (vedoucí práce) ; Šebek, Jaroslav (oponent) ; Županič, Jan (oponent)
Politické myšlení Karla Jasperse - abstrakt Cílem disertace byl výklad myšlení Karla Jasperse jako snahy o objasnění spojnic mezi základními charakteristikami lidského bytí a jeho historickými a politickými dimenzemi. V práci je sledován Jaspersův duchovní vývoj od systematicko-teoretického bádání k angažovanosti veřejného intelektuála. Jako jeho hlavní odkaz je ukázán význam neoddělitelnosti, vzájemné kultivace a osvědčování filosofického založení a historického bytí stejně jako zkoumání. Jaspers je představen jako významný aktér diskusí o problémech německé společnosti od 30. do 60. let 20. století, jehož přínos přitom nespočíval ve filosoficky ,,abstraktnějším" analyzování problémů, nýbrž v odhalování toho, že společenské a politické bytí se neobejde bez filosofické sebereflexe člověka, struktury jeho existence a poznání a z ní vyvozených základních hodnot. Ve svých konfrontacích se situací německé kultury, politiky a společnosti Jaspers obohacoval veřejnou debatu kultivací filosofického a metodického vědomí, kladl důraz na rozlišování podstaty a nástrojů jednotlivých oblastí lidského ducha (věd, náboženství, filosofie, jednání) a na integraci řešení současných problémů do duchovní historie a jednoty lidstva. V práci je analyzován celek Jaspersova díla a působení z hlediska politických konsekvencí a...
|
|
|
Duchové dějiny v kontextu české a evropské historiografie 19. a 20. století
Čtvrtník, Mikuláš ; Beneš, Zdeněk (vedoucí práce) ; Středová, Veronika (oponent) ; Horský, Jan (oponent)
Základní tematický rámec a východisko dizertační práce představuje historiografický směr duchových dějin, jak se rozvíjel zejména v německém prostředí pod pojmem Geistesgeschichte, v české historiografii pak jako duchové dějiny koncipované Zdeňkem Kalistou. Duchové dějiny jsou v práci zasazeny do široce pojatého kontextu vývoje českého a zahraničního historického myšlení v 19. a 20. století. Práce sleduje historiografický směr duchových dějin z různých pohledů a na různých rovinách a věcně se neuzavírá hranicemi duchových dějin samotných. Duchové dějiny jsou zde svým způsobem optikou, jejímž prostřednictvím se pohlíží na vývoj jedné z linií dějepisectví a historického myšlení v 19. a 20. století, přičemž je předložen návrh jeho možné interpretace. V neposlední řadě předkládá dizertační práce pokus propojit v určité poloze historickou vědu a archivnictví. Duchové dějiny samotné patří dnes mezi okrajové historiografické směry ať již v českém či i německy mluvícím prostředí, na rozdíl od intelektuálních dějin v anglofonní oblasti. Přesto zamýšlela dizertační práce ukázat, v jakém smyslu lze duchové dějiny považovat za historiografický směr stále živoucí, inspirativní pro současnou českou i světovou historiografii a disponující myšlenkovým potenciálem, jenž může být plodně rozvíjen dějepisectvím a...
|
|
|
Karel Havlíček Borovský jako zakladatel českého ekonomického učení? Příspěvek k dějinám českého ekonomického myšlení.
Brožek, Jan ; Szobi, Pavel (vedoucí práce) ; Chalupecký, Petr (oponent)
Cílem práce je kritické přezkoumání teze, kterou zastává česká odborná veřejnost, zda byl Karel Havlíček Borovský zakladatel českého ekonomického myšlení. Vycházím z hypotézy, že Havlíček byl především ekonomický žurnalista se základními znalostmi liberálního myšlení, které chtěl ve svých článcích interpretovat široké české veřejnosti, aby se nově nastupující české národní hnutí seznámilo se základy ekonomické teorie. Na základě metodologického rámce dějin idejí chci přiblížit, jak vypadal liberalismus v českých zemích 19. století, podívat se na společenskou stratifikaci české společnosti a ukázat rozdíl mezi vědcem a žurnalistou. Ve své práci se nechci věnovat pouze otázce, co psal Havlíček ve svých textech, ale také se chci zabývat analýzou zájmů českého národního hnutí v polovině 19. století. Stranou nezůstane ani otázka, z jakých ideových směrů Havlíček vycházel, kteří autoři ho nejvíce ovlivnili (anglosaský či kontinentální liberalismus, německá historická škola, francouzské kořeny osvícenství aj.). V práci se také podívám, jak byl Havlíček interpretován v průběhu dějin.
|
host ::
RSS.